Tak tohle mě opravdu rozesmálo – jakési občanské sdružení rozdalo tzv. anticeny za nejstrašnější „diskriminační“ výroky uplynulého roku.

Vypovídá to o několika věcech. Tak třeba o tom, že u nás existují lidé, kteří zjevně nemají nic rozumného na práci a tak se nudí a sledují, kdo co kdy řekl a jestli něco z toho náhodou nebylo závadné. Za tyto závadné výroky není možné (zatím) uložit někomu pokutu nebo ho zavřít, tak se jim alespoň rozdají „anticeny“. Nad těmi se pár podobně postižených feministek a dalších aktivistů poplácá po ramenou a zbytek národa se od srdce zasměje.

Vítězným „diskriminačním“ výrokem se stal tento: „Žena se může svobodně rozhodnout děti nemít a pak jsem přesvědčen, že má stejné příležitosti uplatnění jako muž. S tím by měl zákon počítat a nevnucovat těmto ženám ochranu, o kterou nestojí a která paradoxně vede k jejich diskriminaci.“ Co je na této větě nepravdivého, natož diskriminačního, to opravdu netuším, ale třeba se to někdy někde dozvím. Znuděné aktivistky patrně zastávají názor, že rozhodnutí ženy mít dítě by měl někdo (nejlépe nedobrovolně) finančně podpořit, aby tak uměle dosáhla na stejné uplatnění, jako někdo drzý bez dítěte (nedejbože muž).

Oceněn byl naopak ministr zahraničí, který je zřejmě dostatečně genderově uvědomělým občanem a poučil kdysi novináře, který se „chtěl ministrů na něco zeptat“, že tam s nimi jsou i ministryně. Hádám, že dotyčný novinář byl již za svůj tragický omyl přinejmenším popraven.

Co bude dál? Snaha odstranit diskriminaci těch, kdož nechtějí studovat medicínu a zlá společnost jim pak upírá jejich příležitost stát se lékařem?