Myslím si, že předvánoční doba se značně podepisuje na psychice lidí. Nejvíc je to vidět na stoupající nákupní horečce, což vysvětluje, že legrační příhody v obchodech zažívám téměř výhradně před Vánocemi.

Tak třeba včera: stavil jsem se na takový mini-nákup v Albertu v Brně na mendláku. Tenhle obchod je vysloveně strašný a tak tam chodím co nejméně. U mrazáků se popralo několik krvežíznivě se tvářících babek o zmrazené polorozpadlé malé kachny v akci, protože na ně byla přechozího večera reklama na Nově.

Když jsem přišel k pokladně, stála přede mnou nějaká bába a ještě před ní mladík s anglickým přízvukem poptávající navíc k nákupu láhev vodky Finlandia. Dáma u pokladny ji hledala několik minut, ještě déle jí pak trvalo zpracovat cizincovu platební kartu. Ten při odchodu zvládl říci poměrně povedené „nashledanou“, což pokladní nedonutilo přestat se tvářit kysele a ublíženě.

Jakmile byl z dohledu, babka přede mnou se k pokladní spiklenecky naklonila a prohlásila, že to je teda hrozný, jít někde nakupovat a neznat prý ani základy jejich řeči. Pokladní jí horlivě přikyvovala, obracejíc oči v sloup a že prý v Anglii se taky česky nedomluvíme. Nechápu to. Sám jsem běžně nakupoval v Rakousku téměř s nulovou znalostí němčiny a nikdy jsem neměl pocit, že by to někoho pohoršovalo. Ostatně si nemyslím, že by za prodavaččiny problémy s nalezením vodky a zpracováním platby kartou mohl onen cizinec. Byla to však další záminka k tomu, aby se mohla tvářit kysele.

Nejvíc mě pobavilo, že pokladní měla problémy i s platební kartou babky (ano, i důchodkyně už zvládají moderní bankovní služby) a jejich štěbetání na účet cizince plynule přešlo v kdákavou hádku mezi nimi samotnými. Poznal jsem tak, že průměrný občan sice v klidu akceptuje buranství pracovníků, kteří jsou v kontaktu se zákazníky, ale jen do doby, než se to buranství obrátí proti nim samotným.

Můj zábavný podvečer byl zakončen jízdou v trolejbuse, kde jsem byl přetáhnut deštníkem nějaké další alienky. Jelikož nenásledovala žádná omluva ani vysvětlení, musel jsem se jen v duchu dohadovat, že šlo o počínající manévry vedoucí k výstupu na příští zastávce.