Pokud máte silný žaludek a ještě jste dnes nesnídali, přečtěte si rozhovor s komunistickým bachařem, dnes poslancem našeho parlamentu za KSČm. Nahlédnete tak do duše „člověka“, který mimojiné mlátil politické vězně. Dnes se za to pochopitelně ani trošku nestydí a dokonce se nechá za peníze daňových poplatníků vydržovat v poslanecké sněmovně, protože se v našem státu nachází dostatek idiotů, kteří jsou schopni podobnou zrůdu zvolit.

Při cestě do hlubin komunistické duše zjistíte, že on přece nic špatného neudělal, že jen dodržoval špatné zákony a to je přece dobře. Soudruh na to byl přece školen a dokonce byl nadřízenými označován za horlivého, což znamená, že musel být opravdu velká svině. Co na tom, budovat si „horlivě“ kariéru na ničení lidské důstojnosti. Dnes je samozřejmě v klidu, vyrovnávat se přece s ničím nemusí, vždyť je pořád komunista. A zlí byli ti, kdo vymýšleli ty „špatné“ zákony, podle nichž on „správně“ konal. Nesnáším tenhleten komunistický alibismus.

V odpovědi na otázku, zda nechal vězně mrznout a nutil je strkat hlavu do záchodu, se náš komunista chytře vyhnul tomu záchodu a pouze uvedl, že mrznutí je subjektivní pocit. Jistě, jemu zima určitě nebyla. Vrcholem článku je pak bezpochyby prohlášení, že morálka a spravedlnost jsou prázdné a bezobsažné pojmy. Toto charakterizuje kovaného komunistu přesněji, než celé učení marxismu-leninismu.

Na závěr se musím bohužel opět zamyslet, zda je mi víc na blití z tohoto soudruha, nebo z lidí, kteří jsou ochotni ho posadit do parlamentu.