Pravidelně čtu různé webové diskuse s železniční tematikou. Tyto jsou mimo jiné zajímavé tím, že se v nich vyskytuje procentuelně o něco vyšší podíl socialistů a komunistů (prostě levičáků), než je běžný internetový průměr na ostatních rozumných webech (jak jste asi pochopili, mezi rozumné weby nepočítám diskuse na iDnes, novinkách, haló novinách apod.). V těchto diskusích se často probírá problematika privatizace železnic a já si dovoluji přinést na ní svůj názor.
Současný stav
Diskutující se zpravidla názorově dělí na dvě skupiny: jedna je pro privatizaci, druhá nikoliv, věříc v důležitost a zodpovědnost státu. Příznačné je, že i odpůrci privatizace si uvědomují, že současný stav (kdy je doprava na železnici převážně v režii státu už skoro 70 let) není ani zdaleka ideální. Aby také ne, stačí jít občas na nádraží a svézt se vlakem.
Samozřejmě nehodlám popírat, že se situace alespoň pozvolna nezlepšuje, ale nemůžeme si pochopitelně nalhávat, že hospodaření státu stylem „z cizího krev neteče“ v zemi s morálkou zničenou dlouhým obdobím komunismu bude někdy přijatelně efektivní.
(Celý příspěvek…)
Dnes jsem si se zájmem přečetl článek o tom, jak policie vyšetřuje případy a jakým způsobem přistupuje k důkazům týkajících se oblasti, které trochu rozumím (tj. IT). Je to pozoruhodné.
Jaroslav Starka (ty peníze jsou Jardy, vole) je policií podezíran z vraždy a byl nedávno pompézně zatčen a pak zase propuštěn. Z výše zmíněného článku je patrné, jaký důkaz proti němu chce policie použít. Jakýsi anonymní svědek má prý Starkův notebook se zajímavými daty. Ten se k němu dostal prý na zálohování dat. Policie jej označuje jako muže, který se v počítačích dobře vyzná a nedělá mu problém ani náročnější obsluha. A tak tento člověk využil všechny své odborné znalosti a na počítači zapnul zobrazování skrytých a systémových souborů a objevil skrytý adresář s fotografiemi své údajné oběti. No a důkaz o vraždě je na světě (to, že je notebook Starkův, je přeci dokázáno tím, že jeho hlavní účet je pojmenován „Jaroslav Starka“).
Pomiňme, že je zde Starka pasován do role takového blbce, který by svá velmi citlivá data „schovával“ do skrytých adresářů a nechal pak zálohovat někým neprověřeným. Vypovídající je spíš to, s čím a jak policie pracuje a na základě jakých kravin vede vyšetřování. Představa spravedlivých a důsledných policistů hledajících pravdu za každou cenu bere rychle za své. Tento i stovky dalších případů mě spíše přesvědčují, že rozhodující je co nejmenší množství práce s případem a z toho pramenící zaranžování svědků, ať už to sakra nemusíme vyšetřovat a máme objasněný případ.
Když měli soudruzi s ČSSD před sjezdem, Paroubek neustále rozhlašoval, jak hodlá stranu modernizovat a otevřít pro mladé a vzdělané lidi. Buď si uvědomil, že takových moc nemá a nebo to byla jen taková klasická paroubkovská rétorika.
Splnit totiž výše uvedené podmínky a jít se špinit do dnešní ČSSD, to nejde moc dohromady. Dovedu si představit jen dva typy mladých vzdělaných lidí, kteří mohou mít k ČSSD sympatie:
- blbce, kteří jsou přesvědčeni, že levice může ekonomicky a společensky fungovat (být blbý zde není v rozporu se vzdělaností, i spousta blbců vystuduje klidně vysokou školu; zejména nějaký obskurní obor na fildě nebo různá gender studies nejsou určitě problémem)
- vychcánky (těch bude určitě víc než výše zmíněných blbců), kteří půjdou do levicové strany, aby byli připuštěni k přerozdělovacímu procesu a ukousli také něco z koláče nadhodnocených státních zakázek, úplatků a různých malých domů
Soudruh Paroubek je zřejmě znepokojen stavem, kdy je všeobecně známo, že jeho stranu volí stárnoucí a nevzdělaná skupina chudých voličů, ale nemá šanci s tím cokoliv udělat. Lidi, kteří by pro něj byli skutečným přínosem, do strany nepůjdou.
A to zvlášť poté, co Paroubek konečně ukázal svou zamýšlenou podporu mladým a vzdělaným i v praxi.