Ne, nebojte se, nebudu zde vypisovat, co mají kde levnější a méně zkažené, od udržování těchto databází jsou jiní lidé. Spíš jde o jakýsi obecný návod, jak se pohybovat a co dělat v prostorách velkoprodejen, tedy různých hyper-, super- a-kdo-ví-čeho-ještě-marketů.

1. Jakmile vjíždíte s vozíkem do samotné svatyně nákupů, projíždíte zpravidla nějakou krátkou úzkou uličkou nebo turniketem. Zde zpomalte na nejnižší možnou rychlost, pokud je zima, v klidu si zde sundejte rukavice a pečlivě je urovnejte do vozíku. Nevadí, že se za vámi tvoří fronta, krásné staré dobré frontové časy je třeba občas připomenout minutou ticha.
2. Mezi regály se zbožím projíždějte velmi pomalu a zásadně prostředkem. Ten vyhodnotíte podle toho, že na levou i pravou stranu od vás by projela maximálně půlka vozíku někoho jiného. Pokud je ulička mezi regály širší, a hrozí že by ještě kolem vás někdo prošel, dáte vozík blíže k jedné straně a sám jdete vedle něj po straně druhé právě tak, aby opět po levé i pravé straně projela maximálně půlka vozíku někoho jiného.
3. Jestliže jsou mezi regály tak velké prostory, že nelze aplikovat ani jedno z předchozích pravidel, pak projíždějte s vozíkem krouživým pohybem ve volném prostranství a dělejte časté nepravidelné změny kurzu.
4. Pokud potřebujete na chvíli vozík opustit a věnovat se např. výběru zboží v nějaké méně přístupné oblasti, vyberte si k dočasnému odstavení vozíku zásadně křižovatku uliček mezi regály. Tam umistěte vozík diagonálně tak, aby znemožňoval průjezd libovolným směrem.
5. U front před pokladnami narážejte vozíkem do lidí před vámi, urychlíte tím jejich i vaše odbavení.
6. K pokladně samotné choďte zásadně s vybraným zbožím za více peněz, než máte momentálně u sebe, nebo alespoň mějte nějakou nezváženou zeleninu.

Z rozhodnutí evropské komise jsou tato pravidla doporučená pro veškeré obyvatelstvo, závazná pak pro důchodce a pivem zapachájící strejce s červeným jandákovským obličejem.