Tak ty bych chtěl mít. Po definování té jediné správné velikosti nakládaných okurek a zakřivení banánů se v nějaké chytré eurohlavě urodil další nápad.

Pomazánkové máslo se už nesmí jmenovat pomazánkové máslo. Co na tom, že jsou Češi už léta navyklí jej tak označovat – úředník z Bruselu ví lépe, co je správné a co ne. A jak to nemá určité množství tuku (to je také definováno úředníkem), tak se tomu nemůže říkat máslo, protože to není to správné euromáslo. A nějaký nebohý euroobčan by si jej u nás mohl nedejbože koupit a pak být velmi rozmrzelý, že to není takové máslo, jaké v EU očekával.

Jen by mě zajímalo, jak dlouho budou ještě lidé ochotni živit ty tisíce budižkničemů a lemplů, kteří si postavili svou kariéru na tvorbě šíleného množství zbytečných definic, omezení, zákazů a norem zasahujících do všech oblastí našeho života.