A už je to tady, ve zprávách se hovoří o vývoji průměrné mzdy. Tentokrát prý dosáhla 20.211 Kč. Vždycky mě děsně baví reakce lidí v diskusích – hlavně takové ty frustrované typu „pro většinu lidí je taková zpráva jen provokace“, „máme si prý dodělat školy a naučit jazyky, prostě kokotiny jak vrata“, „v Německu se bere tolik a tolik…“.

Nerozumím tomu zcela. Buď jsem se svým výdělkem spokojený nebo tiše smířený (ať už je jakýkoliv) a pak je vše v pořádku, nebo spokojený nejsem a tak dělám, co je v mých silách, abych to zlepšil (to je taky v pořádku). Ale být nespokojený a křičet to do diskusí na internetu nebo vykrkávat v hospodě do půllitru, to nemá žádný smysl.

Málokdo si uvědomuje, že práce bývá hodnocena tak, jakou má hodnotu pro někoho, kdo má z této práce nějaký užitek (pravda, čím víc zasahuje do nějakého odvětví stát, tím méně toto platí). Pokud budu pěstovat kyselá jablka, která nikomu nechutnají, nemůžu očekávat že budu úspěšný stejně jako konkurent, který umí vystihnout poptávku lépe (v reálu do toho ten stát zasahuje, pěstitel kyselých jablek dostane dotace a budeme mít stejně, ale to by nebyl tak hezký příklad). Dalším faktorem je třeba to, jak snadno je člověk provádějící danou práci nahraditelný (třeba někým, kdo je ochoten tu práci dělat levněji). Náhradu za pokladní v Lidlu asi najdu lépe než náhradu za kvalitního programátora v Javě.

Bohužel, ne každý si vydělá stejně a ani není nějaký zaručený vztah mezi fyzickou náročností práce a výdělkem a spoustě lidí to vadí. Zapomínají však, že se sami rozhodli co budou dělat. Sami se zpravidla mohli už v mládí rozhodnout, jestli se ve volných chvílích budou věnovat něčemu smysluplnému nebo všechen čas raději prosedí u piva a budou čekat na pečené holoubě, které by se dle jejich názoru mělo  samo začít dobývat do jejich úst.