Tak nám zelenáči měli jakýsi sjezd a přerozdělovali funkce svým zdatným anarchistům. Klíčem pro kvalifikaci nebyly zjevně schopnosti, ale členství v nějaké nevládní organizaci (více či méně radikální, ale hlavně proti něčemu). Kdo nemohl nabídnout ani to, případně si chtěl mezi soudruhy polepšit, stačilo mít to správné pohlaví (zelení v rámci své „gender“ vyváženosti mají kvóty pro obsazení určitých funkcí ženami).

A tak se stalo, že Jihočeská tetka Kuchtová (kterou mnozí považují za zcela nejhloupější ministryní této země v celé její historii) je místopředsedkyní této legrační strany a své funkce se dočkal i roztomilý popleta pan Liška. Toho si pamatuji podle jeho idiotských předvolebních plakátků, které hyzdily celé Brno a taky podle jeho úsměvného vystoupení v jakémsi předvolebním pořadu v televizi, kde zdůrazňoval, jak dojel z Prahy do Brna pendolinem a že to mělo 3 hodiny zpoždění. Pohledem do statistik šlo tehdy snadno zjistit, že si zelení kandidáti nějak pletou hodiny s minutami.

Korunu tomu všemu nasadil (jak už to bývá) pan Ander. Tento anarchista z povolání přidal do své sbírky funkcí (již je brněnským místostarostou, bohužel) členství v předsednictvu své současné partaje. Hezky se tak potvrzuje, k čemu je ve skutečnosti politika dobrá – aby i ti méně šikovní si za symbolické množství práce dokázali vydělat již ne zcela tak symbolické množství peněz (přece jen, příjmy z úplatků je nutné semtam proložit něčím, o čem si odhlasují, že je legální).