V pondělí jsem se poprvé svezl vlakem SuperCity (pendolinem jsem sice už jel dostkrát dříve, ale vždy jen jako běžným IC / EC). Jelikož jsem oproti tomuto stavu neočekával žádné změny, byl jsem trochu příjemně překvapen…

Již nákup jízdenky byl nečekaně pohodový – kupoval jsem ji v ČD centru Brno a měl jsem štěstí na člověka, který profesionálně a vlídně ustál specifikace čísla vlaku, data odjezdu a dokonce i platbu kartou. Ano, nad tím bych se neměl pozastavovat, ale zkušenosti s pokladnami ČD nebývají vždy takto kladné.

Jednalo se o vlak SC 72 Wien – Praha a jel jsem z Brna do Holešovic. Vlak byl zaplněn asi z jedné čtvrtiny a jelo se s ním velmi příjemně. Průvodčí nebazíroval na obsazení míst napsaných na jízdence (což je při obsazení vlaku logické; logiku jsem však u ČD ještě donedávna vůbec neznal). Vlakový rozhlas byl o třídu lepší než uchrchlané hlášení v EC vlacích, informačních a propagačních tiskovin bylo také o něco více. Doba cesty byla papírově 2 hodiny 23 minut, v praxi asi o 5 minut méně. Pohodlnost sedaček v pendolinu se mi vždycky líbila, s nějakým autobusem nebo standardní třídou v letadle se to nedá srovnat. Občerstvení jsem žádné netestoval, jídelní list bistro vozu vypadal však docela slibně.

A cena? Z Brna do Prahy bez jakékoliv slevy i s místenkou 400 Kč. Na jízdenku jsem následně jel ještě airport expressem na letiště, což představovalo úsporu 45 Kč. Je to o něco dražší, ale oproti běžným EC vlaků, do kterých již našly svou cestu masy lidí, je to zase nová šance na poklidné (a navíc rychlejší) cestování. A pro služební cesty? Ideální