Dnes jsem narazil na zajímavý článek o poškrábaných autech.
Majitelům pravidelně přibývaly škrábance na autě a začlo jim to vadit. Úspěšně si počíhali na pachatele, ze kterého se vyklubal bývalý komunistický funkcionář, dnes důchodce a předali ho policii.
Je zde krásně vidět hned několik principů. Jedná se o člověka, který za minulého režimu mohl škodit lidem z titulu své funkce a dnes tak činí na vlastní pěst. Ukazuje se, že existuje skupina lidí, kteří nic jiného než škodnou dělat neumí a dělají to za každého režimu. Alespoň že dnes za to dědka čekají tahanice s policií. Byť se dá čekat, že soudruh Falmer zahájí nějakou kampaň proti „primitivnímu antikomunismu“ a důchodce bude osvobozen.
Dále je zde patrné takové to oblíbené levicové „soused si umí vydělat na auto, já ne; tak mu ho aspoň poškrábu, hajzlovi jednomu“.
Ale jsem rád, že i dnes existují lidé, kteří se proti tomuto ksindlu dovedou aktivně bránit.
Velice mne pobavila tato cast:
> Zadržený důchodce na místě i později na policejní služebně zapíral a
> o úmyslném poškozování vozidel nechtěl ani slyšet. Vymýšlel si báchorky
> o tom, že s klíči v ruce zakopl a nechtěně odřel auto.
Ja jen doufam, ze za 50 let nebudu zadne podobne sklony jako tato postkomunisticka generace duchodcu…
Komentář od CraZ — 24. 1. 2007 @ 21:23
s/nebudu zadne/nebudu mit zadne/
Komentář od CraZ — 24. 1. 2007 @ 21:24
Já myslím že ne, hajzlem se člověk už rodí…
Jen abychom na tom byli zdravotně aspoň tak, abychom nezakopávali s klíči v ruce
Komentář od Hans — 25. 1. 2007 @ 9:27