V pátek jsem vycestoval z Brna do Bohumína rychlíkem po čtvrté hodině odpolední. Neprozřetelně jsem se rozhodl použít druhou třídu, neboť v tomto vlaku se tato výjimečně neskládala ze smradlavých koženkových vozů let šedesátých. Potvrdil jsem si však svou teorii, že první třídou se necestuje kvůli kvalitě vagónů, ale kvůli minimalizaci rizik spojených s různými podivnými spolucestujícími.

Krátce před odjezdem se přikolébal alkoholem zapáchající člověk průměrně zanedbaného zevnějšku (vypadal asi jako komunista Dolejš, jen o málo líp) a sedl si nedaleko ode mě (ještě že jsem seděl na samostatném místě bez možnosti přisednutí ). Neustále si něco brblal pod vousy – hlášky typu proč ještě nejedeme, že ten vagón je nějaký divný (no jo, velkoprostorový vůz místo kupé, to jsou nám novinky) a co v něm sedí lidí a jak ho všechno sere a podobně. Asi zjistil, že i s novým zákoníkem práce, kterým ho levice nalákala k volbám, musí pořád makat, nebo tak něco.

Raději jsem zkoušel spát, abych se nemusel smát a naopak litovat jeho spolusedící. Ale šlo to jen občas a tak jsem poznal, že ten člověk má problémy s ovládáním i jiných částí těla než mozku. Zhruba každých 15 minut něco popíjel (pivo to překvapivě nebylo, vypadalo to jako klasická minerálka; možná v tom však měl něco namíchané) a zhruba každých 30 minut se potácel na WC. Ve stanici v necelé půlce cesty se ptal značně pohoršené postarší spolucestující, kde že to jsme. Po obdržení odpovědi zahuhlal „teprrfff?“ a usnul.

Zaměstnanci Českých drah pochopitelně nejevili zájem odstranění tohoto tvora z přepravy, i když na jeho obhajobu musím uznat, že k mému překvapení disponoval platnou jízdenkou, i když její pomačkanost a dotyčného manipulace s ní připomínala žáka první třídy základní školy, když donese peníze na divadelní představení a znuděn si s nimi hraje a čeká, až je učitelka vybere.

Během cesty jsem si znovu potvrdil, že skalní voliči ČSSD nás otravují nejen nepřímo formou vysokých daní, ale obtěžují společnost všude kde jen mohou. Co s nimi? Zahájit odboj?