Začalo to tím, že kdysi nějaký čelný představitel ČSSD prohlásil, že se tu od bitvy na Bílé hoře nikdy nekradlo tak, jako na začátku devadesátých let. Nevím už, jestli to byl puchejř Paroubek, nebo ovar Škromach, ale to není podstatné. Nevím sice jestli je tento výrok podpořen důkladným studiem policejních statistik od roku 1620 do současnosti, spíše se ale domnívám, že jeho autorům vadí privatizace, stejně jako mnoha dalším lidem, kteří tuto šanci promeškali (krást přitom opravdu nutné nebylo).

Nedávno jsem četl rozhovor s jakýmsi zpustlým bezdomovcem, který mě překvapil navlas stejným výrokem. Z bezdomovce se během rozhovoru vyklubal bývalý protikomunistický aktivista, dnes aktivista protikapitalistický. Poučil čtenáře o tom, že vydělávat peníze a financovat jimi život dle svých představ je špatné, áááno, a pak asi uháněl se šášulou Havlem na pivo.

Z matematického hlediska, chceme-li dokázat pravdivost nějakého výroku, je potřeba dokázat že tento platí pro všechny možné stavy světa. Naopak, pro důkaz jeho nepravdivosti, stačí najít protipříklad. U výroku ČSSD a sto let neoholeného aktivisty je toto velmi snadné, což si ihned ukážeme.

Stačí si ukázat povahu privatizačních krádeží. Rozkradena byla jen část privatizovaného majetku. Celý privatizovaný majetek byla jen část toho, co se zde v rámci komunistického puče rozkradlo po roce 1948. Máme tedy tyto množiny:

rozkradená část privatizovaného majetku < privatizovaný majetek < majetek rozkradený po r. 1948

Zde je tedy ihned vidět, že mají-li být krádeže na počátku devadesátých let ty největší od roku 1620, existují k nim ještě větší krádeže po roce 1948, což je spor. Zmiňovaný výrok soudruhů je tedy nepravdivý, což bylo dokázáno. Jak je snadné skloubit dohromady kecy nějakých demagogů s procvičením si technik matematického důkazu, vidíte sami