S příchodem soudruha Paroubka jakožto nejkovanějšího bolševika od roku 1989 se jistě mnohým udělalo hodně špatně. A je k tomu sakra důvod. Mám už plné zuby politiků, kteří pro svůj osobní prospěch jsou ochotni udělat s národem cokoliv, mám dost těch roků vládnutí prolhané populistické arogantní socdemácké lůzy. Politika se stala nejlepším byznysem – viz soudruh Zgarba, který zneužíval svého poslaneckého mandátu a přiděloval dotace svým kamarádům, samozřejmě za nemalých bočních odtoků financí do vlastní kapsy. Nejen že to dělá tak blbě, že se na to přijde, ale jěště pak zlostně hledí svými prasečími očky do kamery a zapírá.

Jak tomu začít čelit? U příčiny problému. Je známo, že mezi sociální demokracií a hloupou či nepracující částí voličů (dost velkou, ale o to hloupější) existuje taková nepsaná dohoda. My levicoví politici vám zajistíme relativně slušné živobytí jen tak za nic (obereme ty schopnější, kteří umí vydělat peníze, a tyto vám přerozdělíme). No a vy, hloupá chátra, nás z vděčnosti budete volit, abychom se udrželi u koryt, která jsou plná peněz, jež se během co možná nejsložitějšího přerozdělovacího procesu jaksi ztratí. Na první pohled byznys výhodný pro obě strany. Bohužel, časem nebude z čeho brát, ale to je soudruhům jedno, oni už budou mít v tu dobu peněz dost a vládu pak přenechají jiným.

Zde by proto byl značný prostor ke změnám ve volebním zákoně. Proč by společnost měla řídit její hloupá část? Myslím, že je nadevše jasné, že společnost řízená hlupáky je předem odsouzena k zániku. Což si však uvědomují jen ti, kdo hlupáky nejsou. V současné době má stejné volební právo inteligentní podnikatel, který vybudoval solidně fungující firmu, jako stará hloupá Blažková, která za celý život dokázala hovno a jen na všechno nadává. Proto navrhuji, aby každého volební hlas byl započten tolikrát, kolik činí jeho IQ. Poměr chytrého člověka vs. stará Blažková bude pak např. 130 : 80, nebo chcete-li 1,3 : 0,8. Určitě by řada lidí tvrdila, že jde o diskriminaci, myslím si ale, že ani náhodou. Inteligentní člověk rozhodne přece o něčem natolik vážném, jako je fungování české republiky, jistě mnohem odpovědněji a lépe.

Tím by se tedy eliminovalo spolčení politiků s blbci, a ještě tedy zbývá odstranit střet zájmů, ke kterému dochází, pokud třeba věčně nezaměstnaný flákač volí stranu, která mu nabídne nejvyšší podporu. Přece koho chleba jíš, toho píseň zpívej. A určitě neznamená, že strana podporující nejvyšší sociální dávky se ekonomicky ubírá tím nejlepším směrem. Představuji si tedy, že člověk dlouhodobě živený státem v rámci nějakých sociálních dávek by se tím automaticky zříkal volebního práva. Politik by si pak nemohl kupovat laciné hlasy a musel by se chovat odpvědně. Navíc by byla alespoň část nezaměstnaných více motivována hledat si práci.

Jelikož by podobné návrhy v dnešním systému tzv. demokracie asi neprošly (kdo si třeba dokáže představit vypaseného soudruha Škromacha, kterak neláká blbce na vyšší sociální dávky, ale provádí nějakou sofistikovanější reformu), můžeme si jen představovat, jak by se po jejich aplikování změnily volební výsledky, případně se na scéně objevily nové, neokoukané a třeba i rozumné politické strany… kdo ví